Text je z povídání o naší cestě po Japonsku na přelomu roku 2018/2019.

Fuji TV

Odaiba je jiná než většina navštěvovaných oblastí v Tokiu. V minulosti se měla stát vzorem futuristického životního stylu, a tak hned první, co člověka zaujme, je ikonická budova Fuji TV, kde sídlí místní televize. V té kouli (viz galerie) je observatoř, ze které je možné pozorovat panoráma Tokia.

Panoráma Tokijského zálivu

Kousek od Fuji TV je park se zmenšeninou newyorské Sochy svobody a za ní je vidět Duhový most (Rainbow bridge), který spojuje Odaibu s centrem Tokia a je večer nádherně osvětlený. Tím se dostávám k tomu, proč jsme tam šli zrovna v tento den. Každou prosincovou sobotu večer nad Tokijským zálivem proběhne velký desetiminutový ohňostroj, který vypadá společně s Duhovým mostem na pozadí úchvatně!

Tokyo Ramen Kokugikan Mai

Dále jsme se odebrali do obchodního domu Aquacity Odaiba, konkrétně do Tokyo Ramen Kokugikan Mai, kde se dá ochutnat ramen z několika částí Japonska. Cestou ke komplexu restaurací mě zaujaly obrazovky pro turisty, na kterých sumo zápasník ukazoval, jaká jsou pravidla etikety v Japonsku. Ty jsou teď rozšířené po celém Japonsku. RAMEN je jinak nudlová polévka a v mnoha různých variacích a pod různými názvy je to jedno z nejčastějších jídel ve východní Asii, na které člověk narazí. Patří k těm levnějším, obvykle stojí kolem 100 Kč, tady byla cena téměř dvojnásobná. Nebylo to špatné, ale příště bych šel raději jinam.

DiverCity Tokyo Plaza

Kousek od tohoto obchodního centra je DiverCity Tokyo Plaza, další obchodní centrum. Známé je díky gigantické soše Gundama. Několikrát denně se odehraje malé představení, kdy se socha začne hýbat, něco říkat a pak změní podobu. Za ty tři minuty čekání to stálo.

Toyota Mega Web

Co se mi však líbilo asi nejvíc, to bylo místo zvané Toyota Mega Web. Je to velká výstavní hala, kde se dá najít všechno od Toyoty. Modely starých i nových aut, formule a hlavně návrhy a modely aut budoucnosti. Pokud u sebe máte řidičák, můžete si dokonce auta otestovat na okruhu! Dále je tam mnoho trenažérů a VR her, které většinou obsadí desetiletí.

Další místa

A ještě stojí za zmínku Oedo onsen, kam jsme původně měli v plánu jít odpočinout si na chvíli po Akihabaře, ale nebylo to potřeba. A pak je tady ještě populární vědecké muzeum Miraikan, které jsme už bohužel nestihli a doteď mě to mrzí 🙂

Celkově byla Odaiba fajn. Kdybych měl na Tokio jen dva dny, asi bych tuhle oblast vynechal a zvolil jiná místa, ale do nějakých plánů na 4, 5 dní a více by se nejspíš vešla.